Usínání

3. května 2008 v 2:27 |  Když se zblázní písmenka (grafická poezie)
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 mario mario | E-mail | 3. června 2008 v 11:34 | Reagovat

Taky jsem napsal básničku o stromu a kořenech, byla strašně dlouhá a mě bylo osmnáct... do dneška jí mám rád, je tam něco, co zatarasila společnost a čas ve mě, je tam něco, čeho se člověk vzdává, ani neví proč, je v ní něco co na co se nanáší prach... myslím, že i tqhle básnička se jednou stane tím o čem píšu:-)

2 Goldie Goldie | 4. června 2008 v 2:20 | Reagovat

Nedávno jsem si pročítala nějaké své starší básničky, psané taky tak nějak kolem těch sedmnácti, osmnácti... sice jsem u toho nejednou zvedla koutky, hodně z těch textů mi přišlo fakt legrační, ale v některých zas byly věci, o kterých už dneska psát neumím, o kterých už vlastně ani nepřemýšlím, protože jsem je naházela kamsi do kouta :-)

Jsem vážně zvědavá, jak se třeba na tuhle básničku budu dívat za takových pět - deset let...jestli se potvrdí to, co jí předpovídáš ;-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama